/ru/
ужалить; укусить
/en/
žr. įgelti
склонение/спряжение слова
глаголindicative. | ||||
---|---|---|---|---|
present | past | past frequentative | future | |
1p.sg. | įgylu, įgiliu | įgilau, įgyliau | įgildavau | įgilsiu |
2p.sg. | įgilii, įgyli | įgylei, įgilai | įgildavai | įgilsi |
3p.sg. | įgyla, įgilia | įgylė, įgilo | įgildavo | įgils |
1p.pl. | įgylam, įgylame, įgiliame, įgiliam | įgylėme, įgilom, įgylėm, įgilome | įgildavom, įgildavome | įgilsime, įgilsim |
2p.pl. | įgylat, įgiliat, įgylate, įgiliate | įgylėt, įgylėte, įgilot, įgilote | įgildavot, įgildavote | įgilsit, įgilsite |
3p.pl. | įgilia, įgyla | įgylė, įgilo | įgildavo | įgils |
subjunctive. | ||
---|---|---|
sg. | pl. | |
1p. | įgilčiau | įgiltumėm, įgiltume, įgiltumėme |
2p. | įgiltum, įgiltumei | įgiltumėte, įgiltumėt |
3p. | įgiltų | įgiltų |
imperative. | ||
---|---|---|
sg. | pl. | |
1p. | įgilkim, įgilkime | |
2p. | įgilki, įgilk | įgilkit, įgilkite |
3p. | teįgylie, teįgyla, teįgilia, teįgiliie | teįgyla, teįgilia, teįgiliie, teįgylie |