/ru/
сочувствовать
/de/
bemitleiden vt
склонение/спряжение слова
глагол| indicative. | ||||
|---|---|---|---|---|
| present | past | past frequentative | future | |
| 1p.sg. | užjaučiu | užjaučiau, užjautiau | užjausdavau | užjausiu |
| 2p.sg. | užjauti | užjautei | užjausdavai | užjausi |
| 3p.sg. | užjaučia | užjautė | užjausdavo | užjaus |
| 1p.pl. | užjaučiam, užjaučiame | užjautėme, užjautėm | užjausdavom, užjausdavome | užjausime, užjausim |
| 2p.pl. | užjaučiat, užjaučiate | užjautėte, užjautėt | užjausdavote, užjausdavot | užjausit, užjausite |
| 3p.pl. | užjaučia | užjautė | užjausdavo | užjaus |
| subjunctive. | ||
|---|---|---|
| sg. | pl. | |
| 1p. | užjausčiau | užjaustumėm, užjaustume, užjaustumėme |
| 2p. | užjaustumei, užjaustum | užjaustumėte, užjaustumėt |
| 3p. | užjaustų | užjaustų |
| imperative. | ||
|---|---|---|
| sg. | pl. | |
| 1p. | užjauskime, užjauskim | |
| 2p. | užjausk, užjauski | užjauskit, užjauskite |
| 3p. | teužjautie | teužjautie |