|
|
|
|
литовский словарь / gūžoti | | gū́žoti (gū́žo, gū́žojo) сидеть [стоять, лежать] съёжившись; торчать
склонение/спряжение словаглагол
indicative. |
---|
| present | past | past frequentative | future |
---|
1p.sg. | gūžau | gūžojau | gūžodavau | gūžosiu |
---|
2p.sg. | gūžai | gūžojai | gūžodavai | gūžosi |
---|
3p.sg. | gūžo | gūžojo | gūžodavo | gūžos |
---|
1p.pl. | gūžome, gūžom | gūžojome, gūžojom | gūžodavom, gūžodavome | gūžosim, gūžosime |
---|
2p.pl. | gūžot, gūžote | gūžojot, gūžojote | gūžodavote, gūžodavot | gūžosite, gūžosit |
---|
3p.pl. | gūžo | gūžojo | gūžodavo | gūžos |
---|
subjunctive. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | gūžočiau | gūžotumėme, gūžotume, gūžotumėm |
---|
2p. | gūžotum, gūžotumei | gūžotumėt, gūžotumėte |
---|
3p. | gūžotų | gūžotų |
---|
imperative. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | | gūžokime, gūžokim |
---|
2p. | gūžoki, gūžok | gūžokit, gūžokite |
---|
3p. | tegūžo, tegūžai | tegūžai, tegūžo |
---|
|