|
|
|
|
литовский словарь / rumbėti | | rumbė́ti (rumbė́ja, rumbė́jo) — рубцеваться, покрываться рубцами;
/en/ žr. rembėti 2
склонение/спряжение словаглагол
indicative. |
---|
| present | past | past frequentative | future |
---|
1p.sg. | rumbėju | rumbėjau | rumbėdavau | rumbėsiu |
---|
2p.sg. | rumbėji | rumbėjai | rumbėdavai | rumbėsi |
---|
3p.sg. | rumbėja | rumbėjo | rumbėdavo | rumbės |
---|
1p.pl. | rumbėjame, rumbėjam | rumbėjome, rumbėjom | rumbėdavome, rumbėdavom | rumbėsim, rumbėsime |
---|
2p.pl. | rumbėjate, rumbėjat | rumbėjot, rumbėjote | rumbėdavote, rumbėdavot | rumbėsit, rumbėsite |
---|
3p.pl. | rumbėja | rumbėjo | rumbėdavo | rumbės |
---|
subjunctive. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | rumbėčiau | rumbėtumėm, rumbėtumėme, rumbėtume |
---|
2p. | rumbėtumei, rumbėtum | rumbėtumėte, rumbėtumėt |
---|
3p. | rumbėtų | rumbėtų |
---|
imperative. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | | rumbėkim, rumbėkime |
---|
2p. | rumbėk, rumbėki | rumbėkite, rumbėkit |
---|
3p. | terumbėjie, terumbėja | terumbėjie, terumbėja |
---|
|