/ru/
приобретать сознание; становиться сознательным
/en/
grow conscious
склонение/спряжение слова
глагол| indicative. | ||||
|---|---|---|---|---|
| present | past | past frequentative | future | |
| 1p.sg. | sąmonėju | sąmonėjau | sąmonėdavau | sąmonėsiu |
| 2p.sg. | sąmonėji | sąmonėjai | sąmonėdavai | sąmonėsi |
| 3p.sg. | sąmonėja | sąmonėjo | sąmonėdavo | sąmonės |
| 1p.pl. | sąmonėjame, sąmonėjam | sąmonėjom, sąmonėjome | sąmonėdavome, sąmonėdavom | sąmonėsime, sąmonėsim |
| 2p.pl. | sąmonėjat, sąmonėjate | sąmonėjote, sąmonėjot | sąmonėdavot, sąmonėdavote | sąmonėsit, sąmonėsite |
| 3p.pl. | sąmonėja | sąmonėjo | sąmonėdavo | sąmonės |
| subjunctive. | ||
|---|---|---|
| sg. | pl. | |
| 1p. | sąmonėčiau | sąmonėtumėm, sąmonėtume, sąmonėtumėme |
| 2p. | sąmonėtum, sąmonėtumei | sąmonėtumėt, sąmonėtumėte |
| 3p. | sąmonėtų | sąmonėtų |
| imperative. | ||
|---|---|---|
| sg. | pl. | |
| 1p. | sąmonėkime, sąmonėkim | |
| 2p. | sąmonėki, sąmonėk | sąmonėkite, sąmonėkit |
| 3p. | tesąmonėja, tesąmonėjie | tesąmonėja, tesąmonėjie |