/ru/
впрыгивать; вскакивать
/de/
herein-, hineinspringen* vi (s)
склонение/спряжение слова
глагол| indicative. | ||||
|---|---|---|---|---|
| present | past | past frequentative | future | |
| 1p.sg. | įšoku | įšokau | įšokdavau | įšoksiu |
| 2p.sg. | įšoki | įšokai | įšokdavai | įšoksi |
| 3p.sg. | įšoka | įšoko | įšokdavo | įšoks |
| 1p.pl. | įšokam, įšokame | įšokome, įšokom | įšokdavome, įšokdavom | įšoksim, įšoksime |
| 2p.pl. | įšokate, įšokat | įšokote, įšokot | įšokdavote, įšokdavot | įšoksit, įšoksite |
| 3p.pl. | įšoka | įšoko | įšokdavo | įšoks |
| subjunctive. | ||
|---|---|---|
| sg. | pl. | |
| 1p. | įšokčiau | įšoktumėm, įšoktumėme, įšoktume |
| 2p. | įšoktum, įšoktumei | įšoktumėte, įšoktumėt |
| 3p. | įšoktų | įšoktų |
| imperative. | ||
|---|---|---|
| sg. | pl. | |
| 1p. | įšokime, įšokim | |
| 2p. | įšoki, įšok | įšokite, įšokit |
| 3p. | teįšokie, teįšoka | teįšoka, teįšokie |