|
|
|
|
литовский словарь / įrembėti | | įrémbėti (įrémbėja, įrémbėėjo) šnek. затвердеть/затвердевать
склонение/спряжение словаглагол
indicative. |
---|
| present | past | past frequentative | future |
---|
1p.sg. | įrembėju | įrembėjau | įrembėdavau | įrembėsiu |
---|
2p.sg. | įrembėji | įrembėjai | įrembėdavai | įrembėsi |
---|
3p.sg. | įrembėja | įrembėjo | įrembėdavo | įrembės |
---|
1p.pl. | įrembėjam, įrembėjame | įrembėjome, įrembėjom | įrembėdavom, įrembėdavome | įrembėsim, įrembėsime |
---|
2p.pl. | įrembėjate, įrembėjat | įrembėjot, įrembėjote | įrembėdavote, įrembėdavot | įrembėsite, įrembėsit |
---|
3p.pl. | įrembėja | įrembėjo | įrembėdavo | įrembės |
---|
subjunctive. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | įrembėčiau | įrembėtumėme, įrembėtume, įrembėtumėm |
---|
2p. | įrembėtumei, įrembėtum | įrembėtumėt, įrembėtumėte |
---|
3p. | įrembėtų | įrembėtų |
---|
imperative. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | | įrembėkime, įrembėkim |
---|
2p. | įrembėki, įrembėk | įrembėkite, įrembėkit |
---|
3p. | teįrembėja, teįrembėjie | teįrembėjie, teįrembėja |
---|
|