|
|
|
|
литовский словарь / dobiluoti | | dobilúoti (dobilúoja, dobilãvo) — осыпать клевером; обваливать в клевере
склонение/спряжение словаглагол
indicative. |
---|
| present | past | past frequentative | future |
---|
1p.sg. | dobiluoju | dobilavau | dobiluodavau | dobiluosiu |
---|
2p.sg. | dobiluoji | dobilavai | dobiluodavai | dobiluosi |
---|
3p.sg. | dobiluoja | dobilavo | dobiluodavo | dobiluos |
---|
1p.pl. | dobiluojame, dobiluojam | dobilavom, dobilavome | dobiluodavom, dobiluodavome | dobiluosim, dobiluosime |
---|
2p.pl. | dobiluojat, dobiluojate | dobilavote, dobilavot | dobiluodavote, dobiluodavot | dobiluosit, dobiluosite |
---|
3p.pl. | dobiluoja | dobilavo | dobiluodavo | dobiluos |
---|
subjunctive. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | dobiluočiau | dobiluotumėm, dobiluotume, dobiluotumėme |
---|
2p. | dobiluotum, dobiluotumei | dobiluotumėt, dobiluotumėte |
---|
3p. | dobiluotų | dobiluotų |
---|
imperative. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | | dobiluokim, dobiluokime |
---|
2p. | dobiluoki, dobiluok | dobiluokit, dobiluokite |
---|
3p. | tedobiluojie, tedobiluoja | tedobiluoja, tedobiluojie |
---|
|