|
|
|
|
литовский словарь / užjuokti | | užjuõkti (užjuõkia, ùžjuokė) засмеять/засмеивать šnek.
склонение/спряжение словаглагол
indicative. |
---|
| present | past | past frequentative | future |
---|
1p.sg. | užjuokiu | užjuokiau | užjuokdavau | užjuoksiu |
---|
2p.sg. | užjuoki | užjuokei | užjuokdavai | užjuoksi |
---|
3p.sg. | užjuokia | užjuokė | užjuokdavo | užjuoks |
---|
1p.pl. | užjuokiam, užjuokiame | užjuokėme, užjuokėm | užjuokdavome, užjuokdavom | užjuoksime, užjuoksim |
---|
2p.pl. | užjuokiate, užjuokiat | užjuokėt, užjuokėte | užjuokdavot, užjuokdavote | užjuoksite, užjuoksit |
---|
3p.pl. | užjuokia | užjuokė | užjuokdavo | užjuoks |
---|
subjunctive. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | užjuokčiau | užjuoktume, užjuoktumėme, užjuoktumėm |
---|
2p. | užjuoktum, užjuoktumei | užjuoktumėt, užjuoktumėte |
---|
3p. | užjuoktų | užjuoktų |
---|
imperative. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | | užjuokim, užjuokime |
---|
2p. | užjuoki, užjuok | užjuokite, užjuokit |
---|
3p. | teužjuokia, teužjuokie | teužjuokie, teužjuokia |
---|
|