|
|
|
|
литовский словарь / išmaitoti | | išmáitoti (išmáitoja, išmáitojo) tarm. — осквернить/осквернять
/en/ defile, profane; (šventovę) desecrate
склонение/спряжение словаглагол
indicative. |
---|
| present | past | past frequentative | future |
---|
1p.sg. | išmaitoju | išmaitojau | išmaitodavau | išmaitosiu |
---|
2p.sg. | išmaitoji | išmaitojai | išmaitodavai | išmaitosi |
---|
3p.sg. | išmaitoja | išmaitojo | išmaitodavo | išmaitos |
---|
1p.pl. | išmaitojam, išmaitojame | išmaitojome, išmaitojom | išmaitodavome, išmaitodavom | išmaitosime, išmaitosim |
---|
2p.pl. | išmaitojate, išmaitojat | išmaitojot, išmaitojote | išmaitodavote, išmaitodavot | išmaitosite, išmaitosit |
---|
3p.pl. | išmaitoja | išmaitojo | išmaitodavo | išmaitos |
---|
subjunctive. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | išmaitočiau | išmaitotumėm, išmaitotume, išmaitotumėme |
---|
2p. | išmaitotumei, išmaitotum | išmaitotumėte, išmaitotumėt |
---|
3p. | išmaitotų | išmaitotų |
---|
imperative. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | | išmaitokime, išmaitokim |
---|
2p. | išmaitok, išmaitoki | išmaitokit, išmaitokite |
---|
3p. | teišmaitojie, teišmaitoja | teišmaitoja, teišmaitojie |
---|
|