|
|
|
|
литовский словарь / išpūdyti | | išpū́dyti (išpū́do, išpū́dė) сгноить/сгнаивать; išpū́dytas mė́šlas — сгноённый навоз
/en/ rot; let rot
склонение/спряжение словаглагол
indicative. |
---|
| present | past | past frequentative | future |
---|
1p.sg. | išpūdau | išpūdžiau | išpūdydavau | išpūdysiu |
---|
2p.sg. | išpūdai | išpūdei | išpūdydavai | išpūdysi |
---|
3p.sg. | išpūdo | išpūdė | išpūdydavo | išpūdys |
---|
1p.pl. | išpūdom, išpūdome | išpūdėm, išpūdėme | išpūdydavom, išpūdydavome | išpūdysim, išpūdysime |
---|
2p.pl. | išpūdot, išpūdote | išpūdėte, išpūdėt | išpūdydavot, išpūdydavote | išpūdysite, išpūdysit |
---|
3p.pl. | išpūdo | išpūdė | išpūdydavo | išpūdys |
---|
subjunctive. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | išpūdyčiau | išpūdytume, išpūdytumėme, išpūdytumėm |
---|
2p. | išpūdytumei, išpūdytum | išpūdytumėt, išpūdytumėte |
---|
3p. | išpūdytų | išpūdytų |
---|
imperative. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | | išpūdykim, išpūdykime |
---|
2p. | išpūdyki, išpūdyk | išpūdykite, išpūdykit |
---|
3p. | teišpūdai, teišpūdo | teišpūdai, teišpūdo |
---|
|